V osidlech zla část 5.
Charlotta se po dvojité směně necítila zrovna dobře.Hlava jí bolela a cítila hroznou únavu.Sotva už vnímala okolí.Charlotto děkuji,že jste za sestru z oddělení vzala službu.Není zač doktore Bertránde.Jste určitě unavená,tak už jděte domů.Tak hezký den,řekla když odcházela z oddělení.Konečně už směřovala ven,když v tom jí zastavila Eida z recepce.Slyšela jste to ve zprávách?Hlásili to v rádiu.A co???řekla unaveně Charlotta.No,že v Farvůdském parku došlo k přepadení,ale dotyčná díky náhodě utekla.Kdy???Včera V noci.Pak to ohlásila.To je hrůza Eido zítra nashledanou.Konečně otevřela dveře nemocniční budovy a přešla na druhou stranu ulice.Dnes pěšky nejdu, pomyslela si.Počkala na autobus,který jí odveze do Vuajáns a od tam tud je to už do Sanžermén jen kousek.Odemkla z posledních sil tetin byt.Micina se už dožadovala pozornosti.Otevřela jí tedy konzervu s masem,pohladila jí a sesula se na pohodlný gauč v kuchyni.Ihned usnula.Únava jí přemohla.
Alexandre se probudil až v poledne.Do práce nemusel,měl dost peněz na život.Zdědil po strýcovi tolik,že neměl potřebu se v práci unavovat,měl ještě důchod ze zdravotních důvodů.Dnes byl den,kdy se probudil jako někdo jiný.Vstal uklidil ten hrozný nepořádek v bytě.Oholil se a umyl.Jdu k doktorovi,měl jasný plán.Aby nebylo podezření,že nebere léky.Do ordinace doktora Mireilla jezdil zásadně taxi službou.Auto zastavilo kousek od ordinace.Vystoupil a vstoupil do budovy.V recepci byla sestra Ingrid.Prosím pane Noëli posaďte se.Doktor vás za chvilku přijme.Za malou chvíli vyšla z ordinace pacientka.Sestra zavolala Alexandra dovnitř.Dobrý den pane doktore.No,vítám vás pane Noëli,tak dlouho jste u nás nebyl.Pozorně vnímal jeho reakci.On si klidně sedl a řekl:Byl jsem nemocný,dlouhodobě.Prášky beru,napsal mi je doktor Villigen,je to rodinný známý.Ale už mi chyběla sezení s vámi doktore Mireille.To jsem rád,řekl doktor,kdyby jste je nebral,nebo úplně vysadil,mělo by to nedozírné následky.Nebo mohlo mít.Mohla by se u vás rozvinout porucha rozdvojené osobnosti,což často u hraničních poruch osobnosti bývá.Vaše diagnóza není schizofrenie,ale právě tato porucha.Tak jak se cítíte po těch lécích?Dobře,řekl s ledovým klidem Nöel,vidíte sám jsem v pořádku.Dobře,domluvíme si tedy pravidelná sezení,řekl doktor a zkoumavě si Noëla prohlížel.Nashledanou!Pak se Alexandre podivně ušklíbl a opustil jeho ordinaci.Tak dědku!!!Skočil jsi mi na špek a já mám dokonalé alibi.Pak se podivně zachechtal,až kolemjdoucí udiveni na něj zírali, protože si mluvil pro sebe a dokonce i sám sobě odpovídal.Doktor Mireille se zamyslel.Prověřím toho doktora Villigena,nikdy jsem o něm neslyšel.Ale pokud má soukromou praxi,znát ho nemusím.Pak přemýšlel nahlas:Že by se Noël dokázal tak dokonale ovládat bez léků???To si nemyslím.Sestro!!!!Ano,odpověděla sestra Anéz Portiérová,pracovala s doktorem už mnoho let.Mohla byste mi něco zjistit?Ano,řekla.Pokusím se.Pak jí řekl,že se mu Nöel nepozdává a jestli je možné,aby mu jiný lékař předepsal jeho léky.Pokusím se to zjistit,řekla Anéz.Znala řadu lékařů, protože byla z lékařské rodiny.Noël spřádal plány,až do chvíle,než si zapnul televizi.Hlásili to o tom přepadení....pch...stejně mě neviděla,jak jsem si jí mohl spléct z Charlottou????Dám si příště pozor!!!!!
Komisařka Patricie Lambertová seděla ve své kanceláři,to oznámení o přepadení nesmíme brát na lehkou váhu.Noáre,zavolala na nového kolegu,přineste mi tu výpověď té ženy.Ještě jednou si jí projdu.Ale ona ho neviděla,prohlásil Noár.Giom Noár byl jejich nový kolega,ale měl už s vyšetřováním jisté zkušenosti.Co myslíte,šéfko? Zaútočí znova???
