Černá vdova V.
Nemocniční pokoj č.2,na lůžku leží zraněná žena.Lola Durandová uviděla zmlácenou ženu,její bezvládné tělo leželo na lůžku bez pohnutí.Byl to vždy ten okamžik,kdy cítila lítost,pokud její pacientkou byla žena,nebo malé dítě.Za svůj profesní život,už zachránila tisíce životů.Ale její temná stránka dokázala v jednom okamžiku život dát,ale i vzít.Jako doktor Jekyll a pan Haid.Byli okamžiky,kdy se její osobnost změnila a pak si zákon o vině a trestu vysvětlovala po svém.Zrovna toho deštivého večera vešla zase do baru v centru Paříže.Pokaždé tam přišla,jako úplně neznámá žena.Jednou jako blondýnka,podruhé jako brunetka,nebo rusovláska.Uměla se pomocí líčidel a paruk z pravých vlasů bravurně proměnit.Dnes byla bruneta,pokaždé střídala i určitý parfém.Sedla si na barovou židličku a její dlouhé nohy upoutali nejednoho muže.Byla velmi půvabná.Objednala si svůj oblíbený koktejl Mojito.A vyčkávala jako na lovu.
Patricie Lambertová žila jen pro svoji práci.Případ Černé vdovy jí nedal spát.Musím tomu přijít na kloub.Její nadřízený Pierre Duboáz si všiml,že ve své kanceláři i spí.To se mu nelíbilo.Zavolal si jí k sobě.Ano,pověděla nejistě.Patricie,ty víš že si vážím tvojí práce,ale pokud nezvolníš,zhroutíš se!!!A to já nechci.To,že tu spíš na služebně,to mi nevadí, když je to občas.To malé kanape v šatně plní svoji funkci,ale stále???Nežiješ vlastní vživot.Budu ti muset volno přikázat!!!Je to zatím jen otcovská rada.Tvůj otec by s tím souhlasil.Ostatně jak se má?Pozdravuj ho.Má se dobře,cestují s mámou,vždyť jsou už oba v důchodu.Nad ránem opět zadrnčel telefon.Máme další výjezd.Hotel Garsson.