Podivný dar část 23.
Mendy nevěděla,co se jí vlastně stalo.Ale musela prožít něco strašného.Až na tom bude lépe,tak jí navštívím:řekla Izabelle.Zatím moc nereaguje.Neboj, můj otec jí pohlídá.Mendy to nešlo z hlavy:Co se jí stalo???
V nemocnici Klinik Hall ležel už týden po operaci Leon Reily.Byl už na pooperačním pokoji,ale stále ve vážném stavu.Naštěstí, zranění co měl a co byla způsobena i nehodou,nebyla tolik vážná,jak původně vypadala.Pomalu se uzdravoval.Yvet seděla na posteli a lékařům dělalo starost,proč po takové době nereaguje.Jinak fyzicky byla v naprostém pořádku.Mendy to nedalo a hned šla za Yvet na kliniku.Vešla do jejího pokoje a posadila se k ní.Chytla jí za ruku a hladila.Yvet nejsi sama jsem s tebou.Masírovala jí levandulovým olejem spánky a ruce.Chodila za ní celý týden.Po týdnu se posadila,ale nekomunikovala.Nejedla,nepila. Museli jí krmit sondou.Toho rána to vypadalo,že nastal zásadní zlom.Začala se otevírat.Když jí Mendy zase masírovala, tentokrát eukalyptovým olejem,začala reagovat.Z jejích očí se jí řinuly slzy a ona nabyla plného vědomí.Po hodině zkoušela mluvit.Příští den jí vyndali sondu a ona sama jedla a pila.Napsala na kus papíru,že bude mluvit jen s Mendy.Hned za ní přišla,klinika nebyla daleko.Mendy jí objala a čekala,co jí řekne.Pomalu, vyprávěla části svého hrůzného příběhu.Co se toho osudového pátku stalo.Mendy věděla,že budou muset na policii a tam učinit výpověď.Primář kliniky řekl: pozítří jí už propustím,ale do práce ještě nesmí.Bude v domácím ošetření.To trauma jen tak nepřekoná,moc dobře víte kolegyně,co to může znamenat.Vím, posttraumatická stresová porucha.Snad se z toho dostane.Po výpovědi na policii se vše dalo do pohybu.Zdálo se,že začíná,vše do sebe zapadat. A nachází se všechny chybějící články.Leon souhlasil a byl jako pacient převezen do psychiatrické léčebny,hlavně kvůli jeho poruše osobnosti,vše muselo být podloženo,doklady,lékařs-kými odbornými posudky.Jinak by ho odvezli do věznice za ty vraždy.Vše se podrobně vyšetřovalo.A nebylo to snadné.
Nakonec se jeho rozdvojená osobnost prokázala i před soudem a on byl převezen zpět do léčebny,kde bude zavřen na doživotí.Tato porucha rozdvojené,nebo dokonce i mnohočetné osobnosti je již prokázanou poruchou.Je velmi těžké jí dokázat,ale dnes už to je možné.Léčba takovýchto poruch je velice zdlouhavá a náročná,nejen pro pacienta samotného,ale i pro jeho okolí.V případě Leona Reiliho a Dirka Hilla,jí potvrdilo 7 na sobě nezávislých psychologů,klinických psychologů.A odborných psychiatrů.Yvet se pomalu vrátila do práce.Byla zamlklá,ale pomalu se uzdravovala.Jednou si z Mendy domluvili schůzku.Šli k Mendy domů a Yvet jí řekla: Nejhorší na tom je, že já ho miluju!Leona.Moc mi chybí.Proč se mi to muselo stát?Mendy se na ní podívala a řekla velmi vážně: Labyrinty naší mysly,někdy nedokážeme samy pochopit.Nikdo z nás neví,co se v nich vlastně skrývá.A pokud ho dokážeš milovat,pak dělej to,co ti říká srdce.
Leon seděl v hale léčebny.Všichni měli návštěvu,on nikdy.Bylo mu smutno a myslel celou dobu jen na ní.Na Yvet.Jen pro ni byl ochoten podstoupit cokoliv,aby se jí nehnusila druhá tvář jeho duše.Chtěl se naučit spoutat tu druhou zrůdu v sobě.To,co pocítil k ní k Yvetě,to byla skutečná láska.Asi už na mě zapomněla.Pomyslel si.Kdo by mohl milovat někoho takového.Zemřu tady,zestárnu.Zasloužím si to!!!Chtěl se zabít,v tom autě.Nenáviděl se. Sestra Beáta ho vyrušila z jeho myšlenek.Leone Reily,běžte do zahrady,máte návštěvu.Já, návštěvu???No,ano vy.Šel tedy na terasu.Nikoho neviděl.Díval se do zahrady a marně hledal toho,kdo za ním přišel.Pak uslyšel za sebou kroky a hlas:Leone! Když se otočil,nemohl tomu uvěřit.Byla tam Yvet a aniž to čekal obejmula ho.Přitiskl jí k sobě.Hladil po vlasech,do kterých mu stékaly jeho vlastní slzy.Já tě miluju.Tak jako já tebe.Chci být s tebou.Navždy.
