Podivný dar část 16.
Mendy měla zase nabytý den.Yvet už od rána nestačila zvedat telefony.Když šla Mendy okolo usmála se a řekla:Yvet pojďte se mnou na oběd.Normálně zavřeme.Máme přestávku.Yvet byla moc ráda.Tolik let ve firmě a lidi se pak potkávají jen na chodbách.Dali si kuře a dušenou mrkev,to obě moc rády.Ani jsem netušila Iveto,že máme tolik společného.Co kdybychom si potykaly?navrhla Mendy.Já budu moc ráda.Tak ahoj.Někdy se domluvíme na návštěvu.To budu ráda,tak ahoj.Dnes toho tedy je: povzdechla si Yveta.Ještě než to dořekla opět zvonil telefon ,už brala svůj kalendář a tužku.Pak zvedla telefon.Prosím recepce psychologické poradny.Tady Leon Reily v tom spěchu jsem se zapomněl objednat na sezení k doktorce Mendy Finliové řekl:nejprve klidným hlasem.Máte pro mě termín?Bohužel tím,že jste si nedomluvil žádný termín hned před odchodem z naší kliniky ,není tu v nejbližší době volno.Je tu až do konce měsíce plně obsazeno.Mohu Vás dát na další měsíc.Leon se musel opravdu moc ovládat.A opravdu by jste tam nenašla žádnou skulinku?Yvet vykulila oči a řekla:no,snad jen v případě,že někdo onemocní a termín zruší jinak není šance.Objednávejte se včas,prosím.Měl co dělat,aby nezačal řvát.Chcete v takovém případě zavolat?Ano!Děkuji! Nashledanou!A položil telefon.Pak si sedl do křesla a zařval na celý byt:Do hajzlu!Do hajzlu!Do hajzlu!To si slečna odnese!!!!Musím Mendy vidět!!!
