Podivný dar část 13.
Ahoj pojď dál.Posaď se,kam chceš.Já ti Marku dlužím omluvu.Nezlob se,já byla k smrti unavená a to jsem pak moc protivná,byla jsem ještě ke všemu rozespalá.To je dobrý,usmál se.Koupil jsem ti oblíbené jídlo i sobě taky mám mexické fazole rád.Ale k pití?Mendy se na něj podívala a řekla:Mám skvělé španělské víno,Primitivo Casa,ročník 2000.Marek se jí zadíval do očí a řekl:Chceš mě opít?Ne jen být s tebou tady a mít hezký večer.Co tak najednou?Mendy řekla:No jestli máš jiné plány s jinou tak....než to stačila do říct,chytil jí za ruku a přitáhl k sobě.Chci být s tebou ,už dávno.Já taky.Obejmula ho.Stýskalo se mi po tobě.
Nechápal,že nevidí oknem jestli je doma.Třeba tam nebydlí a má okna jinam.Sakra!!!!Leon ještě jednou nastavil speciální dalekohled a nic.Jen ta stará je tam.Matka?Do hajzlu, jdu tedy spát.
Dnes přijde klinický psycholog Dylen Zack.A v kolik?Ptal se Pítr.V 14 hodin.Bude sestavovat profil vraha.Marku, co ty máš pro něj všechny podklady? Jasně,že mám.Taky by bylo dobré,srovnat dojmy,co měla Mendy z pitevny a z místa činu,ona prý také sestavila profil,i když není klinický psycholog.Mluvili jste včera o tom?Ne,Pítře.My moc nemluvili.Aha,já si to myslel!
Konečně nastal ten den.Leon Reily se naposledy podíval do zrcadla,co bylo na chodbě a odešel na sezení k doktorce Mendy Finliové.Táhl se za ním odér cedrové vůně s příměsí tabáku a citronové trávy.Kráčel vysoký,pohledný muž.Namyšlený na to,jak vypadal.Konečně otevřel dveře,vstoupil dlouhou chodbou a zamířil k jejím dveřím.Míjel recepci a hned si prohlédl Yvetu,letmo se usmál.Dobrý den!Pan Reily?Ano!Prosím posaďte se na chvilku do haly je ještě 20 minut čas.Jistě!Já rád čekám.To je ale fešák.Pomyslela si.Kdyby tak místo jeho hezké tváře mohla spatřit jeho obludnou duši.
