Podivný dar část 11.
Probudila se do slunného sobotního rána.Takhle dlouho ještě nespala.Nasnídala se a vzala svůj batůžek a vyrazila ven.Mlčky procházela ulicemi,míjící kolemjdoucí.Šla bez cíle,jako by nevnímala plynoucí čas.Najednou zahnula do osamocené ulice.Její kamenné dláždění,připomínalo staré časy v moderním městě.Byla v té ulici sama.Došla až na její konec a okolo proběhlo jen pár dětí.Chvílemi měla divný pocit.Jako by jí někdo pozoroval.Tak jako tenkrát na molu u řeky.Chvílemi si říkala, že se jí to zdá.Ne!nezdálo.
Yvet jí přinesla kávu.Děkuji Yvet,něco nového?No teď volal,že neuhodnete kdo?A kdo tedy? Ten neznámý Leon Reily.Objednal se.A na kdy?na pozítří,pán Bascomb onemocněl a tak to zrušil.Tedy dobře.Alespoň nebude mezera.Jsem po víkendu trochu odpočatá.Co vy Yvet?Taky,nic jsem nedělala.Jen odpočívala.A tak to má být.Dnes už musím v pět někde být.Doufám,že se už nikdo neobjednal?Ne Mendy.Tak já tu budu do 6 kdyby někdo volal kvůli objednání.Dobře.Ale nemusíte,je to na vás.
