Podivné nádraží část 9.
Seděla ve vlaku a třesoucí se rukou podala průvodčímu jízdenku.Jela cestou,co její nebohá dcera naposled.Stále si vyčítala,že se za ní nepostavila,že jí neřekla:kdyby něco vrať se domů.Její muž byl neoblomný.A teď je sama.Bez něj i dcery.Stanice Darlington!!!Vystoupila.Bylo časné ráno.Uviděla nádraží,vlak projížděl lesem.Jeremy akorát odcházel po noční službě domů.Všiml si bezradné starší ženy a tak jí pozdravil, když ho míjela.Mohu Vám pomoct?Hledám pana Greena.To je náhoda,já jsem Jeremy Greene.Já jsem Valerie Eyrová.Podal jí ruku a řekl:vím kam chcete jít, pojďte prosím se mnou.V tichu kráčeli podél kolejí vcházeli do lesa.Najednou stáli u pomníku.Valerie se rozplakala.Kdo jí dává bílé růže? zeptala se.To já a moje žena Martha.Pojďte prosím k nám,musím vám něco vyprávět.Nebojte se,vím že jsem cizí člověk,ale rád bych vám to řekl u nás.
