Podivné nádraží část 5.
Uběhl už nějaký čas,v domácnosti Eryjů toho rána byla opět tichá domácnost.Vzal noviny do ruky a četl jako každé jiné ráno nejnovější zprávy.Co asi dělá moje Polly,pomyslela si.Najednou se její muž zhroutil k zemi.Než zemřel,řekl:Odpusťte mi!!!!Nechápala,co ho tak mohlo rozrušit.Když přijel lékař,jeho kolega a přítel rodiny Gart Engles,konstatoval smrt.Ale on byl zdravý,plakala teď už vdova.Muselo ho něco silně rozrušit.Co dělal před smrtí?Seděl a četl noviny,řekla plačící vdova.Sebrala noviny,co leželi pod stolem.Na první straně nějaké zprávy z burzy,politika.Pak uprostřed byl tučně vytištěný článek.Zemřel nějaký politik. Otočila na druhou stranu a tam uviděla nejnovější zprávu o tom,co se stalo na nějakém nádraží v Darlingtonu.Nedalo jí to a četla: našla se oběť železničního neštěstí.Neznámá dívka.A fotografie jen obličeje zesnulé,měla u sebe tento šperk.Když uviděla svůj medailon,co jí dala omdlela a sesunula se k zemi.Gart jí nechal ihned převést do nemocnice.Konečně byl pomníček na svém místě.Nový náhrobní kámen položený bezprostředně v blízkosti kolejí.Jen malý prostý kříž připomínal,že na tomto místě vyhasl život té mladé,neznámé dívky.Jinak by to,co se stalo zapadlo v myslích lidí v zapomnění.U pomníčku dvě postavy.Jedna žena a muž.Martha položila kytici bílých růží na chladný kámen.Jeremy poklekl a zašeptal:Odpusť mi! Najednou jako by se otřásl,ale ne strachy.Měl pocit,jako by ho někdo pohladil.
