Podivné nádraží část 12.
Ten den se Viktor Orthon chlubil,že za pár hodin ožení syna Viktora za dceru významného bankéře a majitele významné obchodní společnosti Jacka Grema.Jeho dcera Jacquelin Gremová jediná dědička toho všeho bude jeho snachou.Tak už dnes si řeknou svoje ano v kostele Máří Magdalény v Darlingtonu.V 15 h.
Valerie Eryová,její sestra Růth s manželem,Jeremi a jeho žena,pomalu kráčeli k místu posledního odpočinku.Uložili do hrobu to,co z její dcery zbylo.Tichý pláč všech lidí jí doprovodil v tom posledním rozloučení,aby spočinula navždy v klidu a odpočívala navěky.Vše proběhlo rychle,bez zbytečných okázalých ovací a bez zástupu cizích lidí.Půjdeme,řekl švagr.Jděte napřed,chci být tady chvilku sama.Dopřáli jí tu poslední bolestivou chvíli s její milovanou dcerou.Osaměla u toho chladného hrobu a v tichu tam stála.Za malou chvilku uslyšela dvě ženy,co na sousedním hrobě zalévali květiny jak si povídají.Jedna říkala druhé:Jestli pak víš kdo se právě teď v kostele žení???Nevím,řekla ta druhá.No syn toho Viktora Orthona,toho boháče.Koho si bere?No partii.Bankéřovu dceru Jacquelin Gremovou.Podívej,už se scházejí poslední svatebčané.Valerie se hned rozhodla!Pomstím se mu!!!!Při památce mé dcery.Pomalu,klidně se otočila a pomalu se vmísila mezi dav.Nikdo jí neznal,to byla její výhoda.Těžká vrata kostela se uzavřela a za zvuku varhan kráčela krásná Jacquelina v dlouhých bílých šatech v krajkovém závoji zavěšená do svého otce.Valerie v poslední řadě splynula s hosty.Farář pronášel svojí řeč k snoubencům.Na jejím konci pronesl tato důležitá slova:Pokud někdo znáte důvod,proč by tento sňatek neměl být uzavřen,promluvte teď,nebo mlčte navždy.Chvilku váhala a pak vykřikla:Já znám ten důvod!!!!Zabil moji dceru Apolenu Eyrovou!Přísahám!!!Při její památce,dnes v tento den jsme ji pochovali.Máte důkaz?Ano! Pak před všemi vyprávěla,jak si Viktor zahrával s jejími city a toho chladného večera jí nechal na nádraží bez pomoci a jediného slova:sbohem.