Ochránkyně ztracených duší část 5.
To ráno ve Vilou bylo jako každé jiné.Ariela vstala a tak jako jindy pospíchala do práce za Gabrielou,která si v obchodě práci oblíbila.Všechny ty staré věci a starožitnosti jí dodávali klid a milovala to jejich nezaměnitelné kouzlo.Každý předmět jakoby dýchal.Kdyby věci mohli mluvit,asi by každá z nich vyprávěla svůj vlastní příběh.Gabrielina dcera Melinda do krámku za nimi moc ráda chodila.Stejně tak jako sama Ariel,slyšela volání duší,ale svojí mámě to říct nemohla,nebo alespoň tak si to myslela,že by se tomu smála,pochybovala.Tak raději s ní o tom nemluvila.Tohle odnesu do skladu,řekla Gabriela.Mami já to tam donesu,řekla horlivě Melinda.No když chceš?Nebudeš se tam bát?Jdi opatrně,ať se nic nerozbije.Mami já si to tam prohlédnu.Ale až po škole.Mami,no do školy musíš,i když máte od deseti.Ach jo!za protestovala Melanie.Mami ještě mám čas.Dobře tak jdi.....Melanie sešla do sklepního skladu a zavřela za sebou dveře.Lotte!!? zavolala potichu.Jsi tady???Lotte tu není slyšela hlas malého chlapce.A pak ho uviděla.Stál u zadního regálu a měl na sobě manžestrové kalhoty a bílé tričko.Kdo jsi ty?Já jsem Jeffrey Dean.Ty jsi umřel kdy?Loni v létě u řeky.A proč si tady?Hledám Arielu.Lotte říkala,že mi pomůže.A kde je teď Lotte?Musela se schovat,jde po ní černý stín.A kdo to je? zeptala se Melinda.Je to služebník zla,tady v říši mrtvých je spoustu hodných,ale i zlých bytostí.Ariela přijde asi za hodinu,pokud jí ještě uvidím,řeknu jí o tobě.Jsi hodná.Ahoj, zatím....Zavřela za sebou dveře.Když vcházela do obchodu,zacinkali dveře.Zvonky se rozezvučeli a Ariela vešla dovnitř obchodu.Ahoj holky!!! radostně zavolala.Ty Mel nejdeš dnes do školy?Ale jdu,povzdechla si Mel.Ale máme až od deseti hodin.Musím ti něco důležitého říct.Ale ať to neslyší máma.Dobře.Gabriel chystala ranní kávu.Ahoj!Ari,hned přijdu:řekla Gabriela.V krámku to vonělo kávou.Jé,už musím jít.Melinda se šikovně přitočila k Ariel a řekla:Jdi dolů a zavolej Jeffreyho Deana.Ariela pochopila.Do krámku vešla starší žena a prohlížela si věci.Dobrý den řekla Ariel,kdybych vám mohla pomoci,řekněte.Starší dáma s prošedivělými vlasy zvedla hlavu,usmála se.Děkuji,řekla:Pomoc uvítám,sháním nějaký starožitný dárek pro svoji vnučku.Co by to mělo být?Kolik je vnučce?Je jí deset let,tedy bude.Bude mít narozeniny.Co takhle šperkovnici?To je nápad řekla ta paní.A máte nějakou vhodnou?Máme jich několik.I s hracími strojky.Vezmu si tuhle vyřezávanou s tančící baletkou je krásná.Olivie bude mít radost.Ariel se s šedovlasou dámou rozloučila a spěchala do skladu.Gabriela zatím rovnala nové věci do výlohy.Ariel otevřela dveře a zašeptala Jeffrey???jsi tady?Najednou se odnikud vynořil chlapec s modrýma očima a řekl:Ahoj,Lotte mi za tebou poslala.Loni jsem byl u vody a neposlechl maminku,pak jsem se utopil,ona si myslí,že je to její vina a moc se trápí.Hledám jí.Jinak nemohu jít do světla.Už nemám moc času,černý stín,to je pomocník černého anděla nás nepustí,pokud si tady neurovnáme svoje záležitosti.Lotte se teď schovává,už by měla také odejít,ale dokud se neusmíří se svojí sestrou,nepustí jí.Víš kde je Lotte?Ano,ale nemohu to nikomu říct.Pomoc nám,prosím!Přijďte ke mě domů,udělám ochranný rituál a tam mi vše povíte.Dnes ve 24:00hodin,budu vás čekat.
