Na mostě-SOU Strojírenské
SOU-Strojírenské
Zase nová škola,lidi,ulice.Až dostuduji,budu pracovat jako Technická kreslička.V jednom tehdy velikém a prosperujícím podniku.Za studií jsem chodila zpívat na různé soutěže.Moje sestra vzor,byla na gymnáziu a ona měla samé jedničky.Už jsme si spolu rozumněli více,ale máma mi stále ukazovala,jak stojím v jejím stínu,hrála od mala na housle,no prostě génius.Ale já v sobě nikdy neživila nenávist,naopak to výsluní jsem jí moc přála,dokonce jsem jednu dobu k ní vzhlížela.Měla jsem romantické sny o velké lásce.Jeden sen se mi splnil,často vzpomínám na slova jeho básně,které mi napsal.Ale osud mi dal do cesty někoho,kdo chodil na stejnou školu,ale na obor nástrojař.Ten tehdy neznámý člověk nehezky zamíchal mým dalším osudem.Proto píšu svůj bezejmenný příběh, protože jména nejsou důležitá,ale povahy všech lidí ano.Ať chceme nebo ne potkáváme je na cestě jménem:Život.
