Na mostě-cesta
Život nás někdy vede podivnými cestami.Každý z nás si musí projít různými životními cestami.Někdy jsou snadné,jindy máme pocit,že jsou tak těžké,že nezvládneme jít už dál.Ale máme volbu,skoro vždy.Ocitáme se jako by na mostě,máme přirozený strach,nevíme co bude dál,kam máme jít.A v tu chvíli nás začne život vyučovat ty nejtvrdší a nejobtížnější lekce našeho života.Ocitáte se právě na takovém pomyslném mostě?Máte tři možnosti pohybu.1.skočit z něj,ale to by lekce okamžitě skončila,2.jít do jeho poloviny,ale to nepochopíte,proč na něm vůbec stojíte.A pak máte 3.možnost pomalými,odvážnými kroky jít dál.Pokud jste ho přešli,úspěšně jste dokončily důležitou životní lekci.Ale není to jednoduché,jen přejít.Daleko těžší je to,že kdykoliv se na ten most můžete vrátit zpět a tu svoji lekci x krát opakovat,dokud jí dostatečně nepochopíte.A víte,co je ještě horší?Kráčet po tom mostě a najednou se zastavit a nejít už dál.Všechno vzdát.Po celou dobu vyučování budete cítit strašnou skoro nesnesitelnou bolest,beznaděj a pomíjivost života.Bude se vám chtít křičet,utéct,schovat se někam do bezpečí.Zamyšlení nad otázkou,proč zrovna já???To bude denním chlebem.
Ale s bolesti se po čase stane úleva.Tak velká úleva,že si to ani nedovedete představit. I já jsem to zažila.Ale než se to stalo,musela jsem ujít velmi dlouhou cestu. Cestu uvědomění si skutečné reality ve svém životě.Tento příběh je jiný,není smíšlený.Je realitou života,beze jmen a míst,kde se odehrál.Je to můj příběh.Pokud ho chcete znát,tak poslouchejte!!!
