Moje přízraky část 12.
Odemkla jsem tedy vstupní dveře.A opatrně vstoupila dovnitř.Už mi nevadilo,že to tady nepoznávám.Připadala jsem si jako objevitel neznámého území.Na stěnách viseli moje fota s mým manželem.Už tu není,řekli mi,že jsem vdova,že zemřel při autonehodě.Necítím smutek.Nepoznávám svoje věci,dům je pro mě cizím místem.A fota v albumu jsou němí svědkové času.Je to tu velké.Moderně zařízené.Najednou někdo zazvoní u mých dveřích.Je to sousedka Dona.Ahoj tak konečně jsi doma.Ahoj,říkám neznámé tváři,pozvala jsem jí dál.Soucitně na mě kouká, když jí ve zkratce vyprávím,co jsem všechno zažila a nic si z minulosti nepamatuju.Pijeme kávu.Děkuji,že jsi se mi starala o dům, když jsem byla v nemocnici a u našich.Není zač.Uklízela tu Terezíja,víš ta z Ruska.Kdo jí platil?O to se staral tvůj muž,platba jí přišla na účet je to tam nastavené automaticky.Bude sem ještě chodit?Nevím,řekla jsem.Taro,vracíš se do práce?Asi ne.Prodám dům a koupím si byt ve městě poblíž.Takže uklízet nebude třeba.Řeknu to Terezii až přijde.Vážně to chceš prodat???řekla Dona.Ano,je to moc velký dům.Zítra musím do banky,nevím kolik tam mám.V práci dám výpověď.Budu se stěhovat.Kam???vyzvídala Dona.To ještě nevím.Dona byla ráda,že si na nic vzpomněla, protože jinak by zjistila,že ona a její muž spolu něco měli.Pak by jí přibouchla dveře před nosem.Snad se to nikdy nedozví.Pomyslela si a pak řekla:Měj se fain,už musím domů.Jak se za ní zabouchli dveře,byl klid.Tara z ní neměla dobrý pocit.Proč???Dona byla ve svém malém domě jako na trní.Zítra se dozví,že Marek prodal firmu,chatu,dostane fůru peněz.Mrcha!!!To jsme si s Markem měli užívat my,ne ona!!!Ráno brzy vstala a odjela taxíkem do Portmontské banky.Byl tam i jejich advokát Thomas Green,ani na toho si nevzpomněla.Uvedl jí do obrazu,co se týkalo účtů a veškerého majetku.Dokonce i o rozvodu jí řekl.Ona podala žádost.Proč???Není to už jedno!řekl jí.Nedošlo k tomu.Nepátrejte po tom.Je to minulost.Radujte se,že jste finančně zajištěná,bez dluhů,peníze dostanete i s Markovi životní pojistky.Jste bohatá žena.Chci se Thomasy odstěhovat z Portmontu.Prodat dům?řekl.Ne,darovat ho svojí sestře.Abby.Čekají rodinu,je dost velký,pro mě až moc.Dobře,zařídíme to.Pak odešla velice překvapena.Tolik peněz,bude si moci koupit vlastní byt.Pomáhalo jí měnit si život, uskutečnit vlastní plány.V muzeu,kde roky pracovala dala k údivu všech výpověď.Pak si našla realitního makléře a hledala si úplně nové bydlení.Dean Linn jí toho dne zavolal a našel několik realit ke koupi.Jedna se jí tam líbila prostoný byt v Galwetonu.Nebylo to daleko a ve slušné čtvrti města.Najmula architektku Miu Baldwinivou a ta jí ho celý na přání zařídila.Byl to prostorný byt se třemi místnostmi a malou chodbou,nic okázalého.Našla si tam i poblíž práci v bistru,jen aby nezlenivěla.Začínám znovu, pomyslela si.Otvírám sešit a začínám nanovo psát svůj příběh.
