Kdysi jsem tu žila část 22.
Keit si o Giomovi a Houp myslela svoje.Houp totiž byla přesně jeho typ.Asi za hodinu klapli dveře a tlumené mužské hlasy narušili to ticho a klid.Asi se Janis a Giom k nám přidají.No, původně jsme se tak domluvili.Pak někdo zaklepal na jejich dveře pokoje.Můžeme dál???Janis a Giom byli najednou mezi dveřmi.Jasně,místa je tu dost.Pojďte.Dáte si víno?Tuhle slaďárnu,dodal Janis pohrdavě????Dovolte,máme svojí medicínu.A co? chtěla vědět Keit.No přeci irskou vodku.Fuj,to zas nepijeme my.Pánové,ne že se nám tady upravíte???Neboj,máme svojí míru Keit,prohlásil Giom a nespouštěl z Houp oči.Houp byla najednou zamlklá.Co je ti?Nic Keit,nic mi není.Keit si jí prohlížela,zkoumala každý její pohyb.A Gioma měla taky ve svém hledáčku.Ti dva k sobě patří pomyslela si.Nikdo mi to nevymluví.Janis a Giom o něčem tlumeně hovořili.Keit a Houp si povídali u okna,na velké proutěné pohovce,takže nebylo slyšet o čem ti dva mluví.Janis řekl Giomovi:Jestli k ní něco cítíš jdi do toho.Je to fain holka.Já jsem jí jednou chtěl pozvat na rande,odmítla mě.Ale já tohle beru sportovně.No tak neváhej kamaráde.Keit se na Houp podívala a vážně řekla:chci pravdu!Líbí se ti Giom?Ano,je mi s ním dobře,odpověděla Houp po pravdě.Až zítra odjedeme do Nortwilu bude se mi po něm stýskat.Tak tu s ním zůstaň,prohodila jen tak Keit.Ty víš,že nemohu,musím zpět k nakladateli.Moje pracovní dovolená už končí.Víš,co si myslím,řekla Keit.Co???Že se stejně potkáte a budete spolu.Jsi jako ta tvoje hrdinka ve tvém rukopise,co jsem si přečetla.Nic vás nerozdělí.Budete spolu i v myšlenkách.Uvidíš.Co řešíte holky,křikl Janis.Nic,co bys měl slyšet.Odpověděla trefně Keit.Kdy odjíždíte?zeptal se se zájmem Giom.Zítra po obědě.Přijdu se rozloučit,řekl Goim.Už půjdu.Na co?Buď tady,spi tady,je tu místa dost.Pokoje nahoře jsou prázdné.,prohlásil Janis.Pojď ukážu ti,kde jsou peřiny.Mrknul na něj.Janis zavolal na Keit,jdeme spát,pojď sem,chci ti něco říct.Něco Keit pošeptal.Za chvilku šli nahoru všichni,zítra je čeká dlouhá cesta.Giom vyšel nahoru po schodech.Pokoj byl útulný,hned vedle toho,co spala Houp.Houp vešla do pokoje naproti netušíc,že je tam Giom.Jé promiň,šla jsem si do skříně pro deku,je už více chladno.Přespím tu,zítra jedete.Budeš mi chybět,Houp.Ty mě taky Giome.Bylo to s tebou fain,na tvém hausbótu.Chtěla ještě říct:uvidíme se?Ale pak jen řekla: dobrou noc.On chtěl ještě něco říct,ale ztratil odvahu.Když se za ní zavřeli dveře,měl pocit,že by chtěl jít za ní.Ale pak jen zhasnul a šel spát.Ona v protějším pokoji chtěla spát,ale nemohla celou noc usnout.Chtěla by tu zůstat,ten dům i kraj si zamilovala od prvního okamžiku.Jezero Long,které nemělo snad konce.Pak její myšlenky utichly do noci.
