Bažina část 33.
Hned jak sesedl z koně předal ho štolbovy a běžel za ní do pokoje.Když vstoupil, ještě spala.Díval se s láskou na ní.Pak vyndal prsten z malé šperkovnice v pokoji a přemýšlel.Kde mohla vzít ten prstýnek???Byl to určitě ten prsten mé matky,nikdo jiný ho mít nemohl.Stejný ne!Navíc na něm bylo napsána slova z láskou Frederice.Nebylo pochyb.Vzpomněl si,jak jednou jeho matka, když byl malý říkala:jednou ho předám tvojí nevěstě.Při té vzpomínce se pousmál.Sedel u ní celé hodiny.Vzbudila se.Dobrý den Fredericku.Dobrý drahá Ketty.Jak se cítíš?Už je mi lépe,jen si stále na nic ne vzpomínám.Vše bude dobré,tykejme si prosím.Dobře Fredericku.Chtěla bys něco k jídlu?Ano prosím.Je tu Rosemary?Ano je v knihovně.To je tvá žena?Ne,jen sestra mého přítele Grenta.Jsou tu na návštěvě.Chceš s Rosemary mluvit?Ano.Zavolám ti jí.Ale pak přijdeš viď?Ano.Jsem s tebou moc ráda.Já také.Po chvíli si už povídali s Rosemary.Frederick šel za Grentem.Nezlob se na mě Grente,jsem já to ale hostitel.Ale Fredericku,nejsme malé děti.Já se alespoň spřátelil s Jamesem a Edith,to je rozkošná žena.Ale Grente!!!!Ty proutníku.Je jí už, vlastně bude za pár dní bude 43.No a co? Mě je už 39 a ona je vdova a já nechci být stále sám.Budu se o ní ucházet.To jsou mi zvraty.V pátek jí bude 43, chci pro ní uspořádat oslavu.Je tu zlatnictví v Dreamsfordu?Zeptal se Grent.Á tak bude mít krásný dárek.Já jí koupil u Olivera krasné naušnice a brož.Mimochodem,Oliver je můj dobrý přítel.Tak můžeme zítra zajet k němu spolu.Pokud budeš chtít.Ano,já musím ještě koupit něco Rosemary.Řekl Grent.Miluje tyhle tretky.Jako každá žena Grente.Pak si Frederick vzpomněl na Ketty.Neviděl jí nikdy s žádným šperkem.To musím napravit.Pomyslel si Frederick.Jak rád by jí navlékl matčin prsten k zásnubám.Ale teď věděl,že je pro ní míň,než dřív.Neznámý,známý.Rosemary zeptala se Ketty,mohu se tě na něco zeptat?Ano můžeš.Ty máš zájem o Fredericka?Jak si na to Ketty přišla?Jen se ptám,já nevím jak to říct,on je mi nějak blízský.Jako bych ho znala.Ale Ketty,sice si na to nevzpomínáš,ale znáte se už dlouho.Jak to?No prostě znáte se.Určitě si vzpomeneš.Až přijde čas.Doktor Montgomery tu byl ráno a říkal,že už mohu ven.Na procházku.Najednou někdo zazvonil.Byl to posel z Daltonského kopce.Přinesl Ketty malý dárek od její sestry.Melánie zase malovala na pobřeží a v jedné zátoce našla krásnou mušli,tak jí poslala pro Ketty.Ketty položila krabičku s mušlí na stolek a bylo jí do pláče.Půjdeme spolu ven?Zeptal se Frederick.Ano,moc ráda.Vyšli tedy nejprve do Daltonské zahrady.To je krásná zahrada podotkla.Půjdeme jen kousek řekl,doktor mi kladl na srdce,aby jsi se nepřetěžovala.Je tu krásně,zamilovala jsem si to tu na první pohled. Tak a jdeme na večeři,dnes můžeš jíst už s náma u stolu.Ano,moc se těším.Grent a Rosemary už seděli v jídelně.Edith a James také.Frederik jim před časem nabídl,že mohou jíst společně.Nechtěl v tak velkém domě jíst sám.V kuchyni jedli paní Ficpatriková s dcerami a paní Hurthová,kočí Jeremiáš,kočí Henry.Nechtěli sedět s nimi,to se prý nehodí.Někdy se přidal u zahradník Gerald.Dnes byla zase famózní večeře,všichni si pochvalovali.Grent pokukoval po vdově Edith,James její syn si toho všiml a usmíval se tomu.Po večeři se všichni odebrali do hudebního pokoje.Bylo tam piano a stála tam harfa,na tu prý hrávala Frederickova maminka.Nikdo na ní neuměl,až do toho večera,než tam byla přítomna Ketty.Ta je krásná,ta harfa.Frederick hned jí pobídl:zahraj na ní,prosím.Ladně usedla za harfu.Pak se rozezněly její čarovné tóny.V sále bylo hrobové ticho.Frederik vzpomínal,jak mu maminka hrála, když byl malý kluk.Bylo to nádherné.Matně si na tu dobu pamatoval.Když dohrála všichni jí tleskali.Už bylo dost pozdě a Ketty šla spát.Frederik jí doprovodil do pokoje.Co je ti Ketty?Někdo mi poslal tuhle krásnou mušli,ale nevím kdo,na lístku bylo od Melánie,kdo to je?To je tvoje mladší sestra,odpověděl.Rozplakala se.Neplač,obejmul jí a pohladil po vlasech.Přitiskla se k němu a zašeptala: Neodcházej!!!!Byl z toho nervózní.Ketty,máš ještě bratra Dorena.Jdi spát,přijdu ráno.Nechci být sama Fredericku.Dobře přespím na pohovce.Děkuji.Celý dům se ponořil do tmy.Jen malé světélko na blatech dávalo varovné znamení.
