Bažina část 18.
Morita a Edith vařili v jejich kuchyni.Máte to tu moc hezké řekla Morita.Myslíte,že ta pečeně bude pro všechny stačit?Edith nebojte všeho je dost.V obývacím pokoji bylo už krásně prostřeno.Mladý James byl ve své kanceláři v práci,celé to bude pro něho překvapení.O ničem netušil.Edith byla ráda,že Morita jí se vším pomohla.Děvčata Ficpatrikovi zase důkladně uklidili a chystají se večer obsluhovat.
Ketty seděla ve svém pokoji,přemýšlela.Po oknech stékal prudký déšť,tak ani na pobřeží dnes nešla.Už se těšila na večerní oslavu Jamesových narozenin.Kdyby tak tušila s kým se tam potká.A kdyby on tušil,že jí tam uvidí docela zblízka.Melanie už dokončila pro Jamese obraz.Bylo na něm moře,skály.Na obraze byla i neobvyklost.Mušle,skutečná mušle.Z dálky to vypadalo,jako by jí právě vyvrhlo samotné moře.Ketty měla pro Jamese nádhernou sponu do kravaty.Odkud se znali?Z knihovny a ze čtenářského klubu.Neznali se sice dlouho,ale jednou byly obě na pláži.Ketty sbírala mušle,Melánie malovala.On tam přišel,když se přestěhovali.Od té doby se tam občas potkali.James už od první chvíle pokukoval po Melanii,ona mu zájem opětovala a dlouhé hodiny vydrželi spolu sedět a mlčet,pozorovat racky ze skal,dívat se na velké obchodní lodě,co přijížděli,dívat se na to jak rybáři odpoluvají.Nebo si povídali dlouhé hodiny.Ale teď James měl jako správce majetku pana Daltona o dost méně času.Ketty psala básně,ve svých sešitech,co měla vyprávěla podivuhodné příběhy.Ale protože by se jako spisovatelka žena nemohla prosadit,psala pod pseudonymem:Christian Attamari.Málo kdo to věděl.Jen Melánie,ale ta s tím měla svoje zkušenosti, když chtěla vystavit svoje obrazy,tak jedině v galerii jiného umělce mužského rodu.Měla známého v Dublinu,Antonia Veruciho.Doren se taky na oslavu těšil s Jamesem našli stejnou řeč,i když věděl,že Melánie a James po sobě pokukují.Nevadilo mu to.Oni byli ,jak pro sebe stvoření.
