Bažina část 16.
Ketty ráno vstala velmi brzy,už nemohla spát.Z dálky slyšela šumící moře a chladný vítr,co proudil pootevřeným oknem do jejího pokoje a lákal jí ven.Oblékla se a potichu vyklouzla z jejich domu.Pomalu se vydala k útesům. Ale jen do bezpečné vzdálenosti.Moře tak krásně šumělo,vlny valící se vody naráželi do skal.Frederick na koni jí pozoroval,aniž by si toho povšimla.Zajímavá žena,tichá a přesto nemohla skrýt temperament jižanských krásek.Její zlaté vlasy,co se podle jejího oduševnělého obličeje vlnili zaujmuly nejednoho muže.Oblékala se velmi skromně na to,kdo byli její rodiče.Jen ho mrzelo,že jí nevidí do tváře a nemůže zahlédnout její oči.Najednou se Ketty otočila a spatřila postavu,co jí z dálky pozorovala.Kdo to je?Pomyslela si.Co tu pohledává.Ukryl se v hustém porostu,za pár chvil jí uviděl jak obkročmo cválá na bílém koni,projela okolo něj jako blesk.Nemohl jí v té rychlosti ani zahlédnout.Škoda, pomyslel si.Když se vracela z vyjížďky všimla si,že už tu nikdo jiný není.Co to bylo za vetřelce? Frederick Dalton musel na to ráno stále myslet.Něčím ho ta dívka přitahovala.To pocítil po dlouhých letech.Bylo mu tak zvláštně.
Ketty chtěla jít odpoledne na pláž,sbírat mušle.Byla jimi fascinovaná,poklady moře.Měla je všude v pokoji.Ty nejkrásnější.Když přišla na snídani ptala se Melánie,jestli půjde s ní.Moc ráda budu tam malovat.