PARANORMÁLNÍ PŘÍBĚHY A FANTAZIE

Šla temnou noční ulicí. Strachy těžce dýchala a potila se, neboť v hlavě jí běhalo co vše se může stát když je zde ve tmě úplně sama a domů to má ještě nejméně patnáct minut. Zrychluje, dýchá hluboce, potí se a hrozně se bojí. 

Vyvalí oči, rty se chvějí, slyší za sebou divný zvuk.. kroky, panebože někdo za mnou jde.. Bojí se otočit, ale strach jí přemůže a rychle se otočí... NIC, NIKDO A ZVUK UŽ TAKÉ NESLYŠÍ... jde dál... 

Z rohu ze tmy vychází dva muži. Něco si povídají, smějí se a koukají na mě. Už budou skoro u mě,,, není kam odbočit... cítím, že to dobře nedopadne... Už mám u očí slzy a muži už jsou přímo u mě... Nadechuji se, že je začnu prosit ať mě nechají... PROCHÁZÍ, USMÁLI SE A JDOU DÁL ANI SE NEOTÁČÍ... UF. 

Ještě chvilku a budu doma... Už jen ulička přes parčík a za dvě minuty jsem doma.... 

Za keřem to zapraskalo... Chci se dát do běhu, ale padám... zakopla jsem... Pomalu se otáčím a chystám se křičet... Tady už by mě snad někdo slyšel i když je noc.... praskot i když takový tichý už slyším kousek od mé nohy... Teď to zrychluje... Tlačím ze sebe slovo POMOC, ale nejde to... strach mě ochromil... Rychle se zvednu do sedu a koukám kdo to je... Jak vypadá a co chce dělat... MIHLO SE TO.. KOČKA... HLASITĚ MŇOUKLA A UTEKLA... TAKÉ SE MĚ LEKLA... Už jsem u branky, vyndavám klíče a konečně jsem na naší zahradě.... Mám úsměv na tváři když si tak přemýšlím jakou hrůzu mám za sebou... Vlastně jen hrůzu, kterou zplodila má fantazie...