Fantazie a zajímavosti
Příspěvky
Atlas
18. 2. 2025

Atlas je soubor map spojených účelem, tematikou, měřítkem nebo měřítkovou řadou, generalizací a dalšími systémovými hledisky, zpracovaný koncepčně kartograficky a polygraficky jako jednotné dílo. Právě jednotností díla se odlišuje od prostého souboru map.
Vzducholoď
18. 2. 2025

Vzducholoď je letadlo lehčí než vzduch (aerostat), nebo také řiditelný balón. Vzducholoď mívá obvykle doutníkový tvar, a bývá vybavena jedním či více motory.
Korál
15. 2. 2025

Korál patří do malé skupiny drahokamů organického původu. Vzniká na kamenitém mořském dně s nízkou úrovní sedimentace v místech se silnými proudy. Tvoří ho tvrdé vnější schránky mořských korálů ze třídy korálnatců.
Tropický pás
15. 2. 2025

Obratník je rovnoběžka vymezující oblast na oběžnici, na niž může dopadat kolmé záření centrální hvězdy (slunce) (jinými slovy oblast, nad níž může být slunce v zenitu). Zpravidla existují dva obratníky, jeden na severní a jeden na jižní polokouli, a oblast jimi vymezená se nazývá tropický pás (z latinského označení tropicus, resp. z řečtiny τροπικός pro obratník). Nad konkrétním obratníkem se hvězda/slunce nachází jednou za rok, v den slunovratu.
Klavír
15. 2. 2025

Klavír (z lat. claves = klíče, klávesy) nebo piano je klávesový úderový strunný hudební nástroj. Jeho tón vzniká chvěním strun rozkmitaných úderem plstěných kladívek uváděných do pohybu klaviaturou. Klavír je využíván jako sólový i doprovodný nástroj, či jako součást orchestru.
Horolezec
12. 2. 2025

Začátky sportovního lezení. Až v 19. století lidé začali mít ambice sportovně zdolávat hory. Po zdolání většiny vrcholů ve známých a dostupných velehorách, zůstaly v Evropě nedobyty pouze nejtěžší štíty a po nich už následovalo jen hledání nových obtížnějších cest na vrcholy již dobyté. Právě v té době došlo k vzniku horolezeckého sportu. V jeho dalším vývoji mělo velký vliv rozkvet profesních sdružení horských vůdců a první horolezecké spolky. Ovšem sportovní cíle leželi především v Alpách, odkud může pocházet termín „skialpinismus“.
Internet
12. 2. 2025

O závislosti se dá mluvit v případě kdy aktivitou:
- Jsou postiženy vztahy rodinné a přátelské.
- Je negativně ovlivňováno zdraví jedince.
- Je negativně ovlivněna práce nebo škola.
- Je zasahováno do trestně-právní oblasti.
Ohňostroj
12. 2. 2025

Ohňostroje, které původně měly sloužit k zahánění zlých duchů, byly odpalovány již ve staré Číně a jsou uznávány jako určitý druh umění v němž jsou pořádány i soutěže.
Slon
10. 2. 2025

Slon je charakteristický svým chobotem, což je kombinace nosu a horního rtu, který používá pro získání potravy, která je příliš vysoko. Slon je také schopen jím zvednout náklad o hmotnosti až 1 tuny. V horku si často chobotem na sebe házejí písek, prach] či vodu. Sloni mají také kly, což jsou velké zuby, které jim vyčnívají z tlamy. Sloní kly jsou jedním z hlavních důvodů jejich lovu. Obchod s nimi je zakázán v mnoha státech. Slon je mimochodník, což znamená, že se pohybuje vždy oběma nohama na jedné straně těla. Chobotnatci dokážou vnímat zvukové frekvence dvacetkrát nižší, než jaké slyší člověk, a jsou k tomu vybaveni speciálními receptory nízkofrekvenčních vibrací na chobotu a nohách. Takto dokážou odhalit blížící se bouři a mohou se také vzájemně domlouvat (komunikovat) na značné vzdálenosti.] Navzdory některým neoficiálním tvrzením se sloni patrně nedokážou pohybovat rychlostí kolem 40 km/h. Přímá pozorování a počítačové modely ukázaly, že maximální rychlost těchto obřích chobotnatců činí asi 5,3 až 7 m/s (19 až 25 km/h).
Pštros
9. 2. 2025

Pštrosi dvouprstí jsou zvláštní svým vzhledem, dlouhým krkem a nohama a schopností dosáhnout při běhu průměrné rychlosti asi 15,4 m/s (55,4 km/h)[2] a maximální rychlosti přes 72 km/h (s krátkými spurty, údajně přesahujícími rychlost 96 km/h). Jedná se tedy o nejrychlejšího bipedního (po dvou se pohybujícího) živočicha v současné přírodě. Podle vědecké studie, publikované v roce 2017, dokáže jedinec pštrosa o hmotnosti zhruba 65 kg běžet rychlostí až kolem 62,8 km/h.
Medúza
9. 2. 2025

Medúzy mají různý tvar, jsou nejen zvonovité, ale i zploštělé (nahoře jen mírně vypouklé a dole jen málo vyduté). Horní plocha se nazývá exumbrella a spodní část subumbrella. Ústa se nacházejí ve spodní části. Trávicí dutina se skládá z láčky a paprsčitě umístěných kanálků, které směřují ven. Na okraji disku jsou smyslové orgány a chapadla. Medúzy mají rozptýlenou (difúzní) nervovou soustavu, umožňující souhru pohybu. Tato nervová soustava je vytvořena v podobě dvou vrstev, z nichž jedna je mezi epidermis a mezenchymovou vrstvou, druhá je uložena hlouběji, mezi mezenchymem a entodermální vrstvou trávicího epithelu (gastrodermu). Největší medúza je zřejmě talířovka obrovská (Cyanea capillata), žijící v severním Atlantiku. Největší nalezení jedinci měli šířku dva metry a délku ramen 36,5 metrů. Délkou překonali i plejtváka, a jedná se tedy o druhého nejdelšího živočicha vůbec po trubýši pochybném.
Kočka
9. 2. 2025

Kočka domácí (Felis catus, dříve například Felis silvestris catus) je domestikovaná forma kočky plavé (divoké), která je již po tisíciletí průvodcem člověka. Stejně jako její divoká příbuzná patří do podčeledi malé kočky, a je typickým zástupcem skupiny. Má pružné a svalnaté tělo, dokonale přizpůsobené lovu, ostré drápy a zuby a vynikající zrak, sluch a čich. Kočka domácí vždy sloužila člověku především jako lovec hlodavců, uplatňuje se také jako společník a mazlíček člověka.
Umělá inteligence
6. 2. 2025

Umělá inteligence (UI, anglicky artificial intelligence – zkráceně AI) je inteligence projevovaná stroji, zejména počítači s vhodným programovým vybavením, a zároveň je to obor informatiky zabývající se tvorbou takových počítačových systémů. Ty řeší komplexní úlohy jako je rozpoznávání či klasifikace, např. v oblastech zpracování obrazu (ve formě pixelů) či zpracování psaného textu či mluveného jazyka (ve formě počítačového kódu), nebo plánování či řízení na základě zpracování velkých objemů dat.[1] Úzká umělá inteligence (anglicky narrow artificial intelligence – zkráceně NAI) či „slabá AI“ odkazuje na systémy zaměřené na řešení jediné úzce vymezené úlohy. Mezi příklady NAI patří internetoví boti nebo virtuální asistenti jako např. Google Assistant nebo Siri. Obecná umělá inteligence (anglicky artificial general intelligence – zkráceně AGI) či „silná AI“ odkazuje na systémy řešící úlohy stejně dobře nebo dokonce lépe než člověk a řeší je bez nutnosti předchozího učení jednotlivých úzce vymezených úloh. AGI spojující „lidské“ flexibilní myšlení a uvažování se super rychlým zpracováním dat by se mohla stát realitou podmíněnou úspěšným vývojem kvantových počítačů. Superinteligence (anglicky artificial superinteligence – zkráceně ASI)
(247)Zrcadlení
6. 2. 2025

Fata morgána (někdy též zrcadlení nebo miráž) je optický jev v atmosféře (neboli fotometeor), kdy lze vidět obraz vzdáleného objektu zrcadlící se ve vzduchu atmosféry díky teplotní inverzi.
Optický klam
5. 2. 2025

Optický klam, jinak nazývaný také optická iluze, je nesprávné nebo matoucí vnímání reality. Oko snímá nějaký obrázek, ale mozek ho interpretuje jinak, než jak je opravdu zobrazen. Člověk pak například na obrázku vidí něco, co na něm vůbec zobrazeno není. Zkreslující vliv mohou mít i neurony vedoucí z oka do mozku.
Většina optických klamů je postavena na matení lidského mozku barvou (například Hermannova mřížka) nebo tvarem. Velkou skupinu klamů tvoří dvojsmyslné obrázky, které při zaměření na různé prvky lze vnímat více způsoby. Jiné klamy jsou založeny na špatném zobrazení nebo chybném vnímání perspektivy nebo prostorového vnímání.
Lucidní snění
3. 2. 2025

Lucidní snění (bdělý, vědomý spánek nebo „jasný sen“, užívá se i zkratka LD z anglického Lucid Dreaming) je pojmenování pro mentální děj, v jehož průběhu si spící uvědomí, že se mu právě zdá nějaký sen. K navození lucidity dochází obvykle v průběhu snu, když si snící uvědomí, že probíhající události nejsou ze skutečného světa, toto zjištění může být spontánní, často však bývá spuštěno událostmi, ke kterým v běžném životě obvykle nedochází (např. létání, setkání s již zemřelou osobou).
Krevní plazma
3. 2. 2025

Plazma je tvořena z většiny vodou, konkrétně 90 % , tvoří organické látky (7 % plazmatické bílkoviny, 2 % hormony, enzymy, vitamíny, minerální látky, glukóza, atd.) a anorganické soli (0,9 %, fyziologický roztok).
Plazma slouží jako médium pro přenos cukrů, lipidů, hormonů, metabolických produktů, v omezené míře i kyslíku a oxidu uhličitého. (Schopnost plazmy přenášet kyslík je však mnohem nižší než u hemoglobinu obsaženého v červených krvinkách.)
Krevní plazma je významným regulátorem acidobazické a osmotické rovnováhy.
Plazma také obsahuje a přenáší látky podporující srážení krve a její obsah proteinů je důležitý pro zachování osmotického tlaku. Při poklesu obsahu bílkovin v plazmě (např. při těžké podvýživě) se z krevního řečiště do tkání dostává příliš mnoho tekutiny a důsledkem jsou otoky.
Odběr krevní plazmy se nazývá plazmaferéza. Používají se dva druhy plazmaferézy. První je membránová, která využívá princip různé velikosti molekul krve a průtoku skrze mikroporézní membránu. Druhou možností je centrifugační plazmaferéza, kdy je za pomoci odstředivé síly oddělena krev a plazma (krev má vyšší hustotu než plazma).
Embryo
3. 2. 2025

Embryo (řecky: έμβρυον, česky zárodek) je jedna z prvních fází ontogenetického (individuálního) vývoje (vývoje jedince) eukaryotického mnohobuněčného organismu, v typickém případě živočicha či rostliny.
Vnímání
29. 1. 2025

Vnímání (též percepce) zachycuje to, co v daný okamžik působí na smysly, informuje o vnějším světě (barva, chuť) i vnitřním (bolest, zadýchání). Vnímání je subjektivním odrazem objektivní reality v našem vědomí prostřednictvím receptorů. Umožňuje základní orientaci v prostředí, respektive v aktuální situaci.
Moře
29. 1. 2025

Moře je velká plocha slané či brakické vody, obvykle součást světového oceánu. Bývá větší než záliv, ale není to pravidlem a hranice mezi těmito pojmy není ostrá, často plyne spíše z tradice. Stejně tak se tradičně jako moře označují i některá jezera, zejména Kaspické moře a Mrtvé moře.
Vesmír
29. 1. 2025

Vesmír či kosmos (z řeckého κόσμος, ozdoba, šperk ale později také vše uspořádané, řádné a jisté, vesmír) je souhrnné označení veškeré hmoty, energie a časoprostoru, který je obsahuje. Zahrnuje tedy hvězdy, planety, galaxie, mezigalaktický prostor, temnou hmotu a další.
Mozek
20. 1. 2025

Lidský mozek (encephalon) je řídící a integrační orgán nervové soustavy člověka. Řídí a kontroluje veškeré tělesné funkce, jako je činnost srdce, trávení, pohyb, řeč, ale i samotné myšlení, paměť či vnímání emocí.
Vítr
20. 1. 2025

V závislosti na rozložení atmosférického tlaku (a tedy i tlakových výší, tlakových níží, hřebenů vysokého tlaku, brázd nízkého tlaku) se vzduch nepřetržitě přemísťuje, a to především v horizontálním směru. Toto přemísťování vzduchu se nazývá vítr.
Maják
20. 1. 2025

Maják je budova, která slouží k navigaci lodí ve zrádných oblastech. Bývá to většinou věž, na jejímž vrcholu se nachází optická soustava, která vysílá paprsek světla na velké vzdálenosti a upozorňuje tak lodě na blížící se pevninu, či skaliska.
Déšť
14. 1. 2025

Vodní kapky mají vlivem povrchového napětí vody kulovitý tvar, který je však se vzrůstající velikostí a rychlostí proudícím vzduchem rostoucí měrou deformován. Velké kapky jsou proto odspodu ploché nebo dokonce lehce duté. V animovaných filmech a na dětských kresbách jsou kapky kresleny s ostrou špičkou (kapkovitý tvar), což je nepřesně odpozorovaný tvar odkapávající kapky trvající zlomek sekundy. Tvar padající kapky lze zachytit fotografickou technikou, ale kvůli rychlosti a malé velikosti není pro člověka přímo pozorovatelný.
Dešťové kapky mají průměr mezi 0,5 a 7 mm. Nejčastěji ale z oblaků vypadávají kapky o velikosti 1 až 2 mm. Největší dešťové kapky na Zemi byly zaznamenány nad Brazílií a Marshallovými ostrovy v roce 2004, když některé z nich dosahovaly průměru až 10 milimetrů.
Strach
14. 1. 2025

Strach je emoce, vznikající jako reakce na hrozící nebezpečí. Doprovázejí ho neurovegetativní projevy, zpravidla zblednutí, chvění, zrychlené dýchání, bušení srdce, zvýšení krevního tlaku, někdy husí kůže. Jde o normální reakci na skutečné nebezpečí nebo ohrožení, která má jedince připravit na útěk, únik nebo obranu. Strach motivuje k vyhnutí se nebezpečí nebo k útěku před ním. Kde to není možné, tam se často strach mění na agresi.
Oceán
14. 1. 2025

Oceán je velká masa vody (či jiné kapaliny) nalézající se na povrchu vesmírného tělesa, či pod některou z jeho vrstev (například ledem). Na Zemi tvoří oceány jedno těleso, které se nazývá světový oceán a pokrývá 71 % povrchu.