Pes
V jednom maličkém, útulném domku na kraji lesa žil chlapec jménem Adam. Adam byl tak trochu samotář, jeho jediným opravdovým přítelem byla jeho fantazie. Jednoho deštivého odpoledne, když se vracel ze školy, našel pod velkým dubem malého, špinavého psa s očima barvy podzimního listí. Pes na něj prosebně pohlédl a Adam okamžitě věděl, že ho nemůže nechat venku. Pojmenoval ho Max. Max nebyl obyčejný pes. Když byl Adam smutný, Max položil hlavu na jeho klín a Adam cítil, jak se mu do srdce vlévá teplo a radost. Když měl Adam problémy s úkoly, Max si sedl vedle něj a jakoby náhodou strčil nosem do správné knihy nebo ukázal tlapkou na odstavec, který Adamovi pomohl. Jednoho dne se ztratil Adamův oblíbený plyšák, starý medvídek, který pro něj znamenal celý svět. Adam byl zoufalý. Max si sedl, naklonil hlavu a pak s lehkým štěknutím vyběhl ven. Adam ho následoval. Max ho vedl přes zahradu, do lesa a pak k malému, skrytému potoku, kde ležel medvídek. Ale to nebylo všechno. Kolem medvídka zářila jemná, zlatavá aura a když ho Adam zvedl, cítil, jak je teplejší a hebčí než kdy předtím. A Max? Ten jen spokojeně zavrtěl ocasem a jeho oči se na okamžik rozzářily magickým třpytem. Adam tehdy pochopil, že Max je víc než jen pes – je to jeho kouzelný strážce a nejlepší přítel, který vždycky ví, co Adam potřebuje.
